Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Tak jo.

25. september 2018 at 10:47 | Panda aneb M_Y
Tak jo. Po sérii naprdnutých článků musím napsat něco pozitivního.

Takže.

Povedlo se mi vyřešit dárek pro mamku k padesátinám. Yay! Snad všechno půjde podle očekávání, ale myslím, že welness a masáž s kámoškou je dobrá věc.

Koupila jsem do své akvarijní osádky dvě skaláry. Jsou nádherný. Jestli je to pár, to se uvidí, stejně tak, jak budou růst. Vyměnit kavárko za vyšší by problém nebyl, dostala bych se na nějakých 140 litrů. Teď mám výšku 40 cm, a plně vzrostlé skaláry potřebují aspoň 50. Druhá možnost je vyměnit i stůl a tím mi nabyde i hloubka. Třetí možnost je, že prostě nebudu mít peníze navíc, a tak až ryby vyrostou, přestěhujou se k někomu, kdo pro ně má adekvátní nádrž. Zatím jsou maličké, tak 7 cm na výšku, tak se uvidí.

Roste mi břicho. Je to fakt zvláštní. Dneska, kdy ne uplně každá holka má možnost pozorovat těhotné kolem sebe, pokud nemá plno dětíchtivých tetiček, sestřenek a podobně, je to něco opravdu fascinujícího... a děsivého. Co na tom, že těch x generací před váma to dalo - je to prostě mazec. Ale těší mě, že už je mi líp psychicky. Jestli to nastavila příroda, že se ta ženská přestane v určitým bodě tolik stresovat, nebo je to nějaký můj osobní posun, to nevím, ale je to milé. Ono stačí, že vás tahá kůže na břiše, najednou se vám blbě ohýbá, v noci máte asi dvě pohodlné polohy na ležení... a tak. :D A na prcka se opravdu těším. Asi budu dobrá zombie máma, protože s mým spánkovým režimem se většinou miminka neslučujou. Absolutně si to nedovedu všechno představit a doufám, že tak nějak nezklamu.

Trochu se protahuju na gravidjóze a dělá mi to dobře. Už teď totiž zjišťuju, že delší chůze a víc pohybu mi přestává vyhovovat, a tohle to aspoň trochu kompenzuje. Trochu tím teď trpí akorát pes, protože hárá, a já jí nemůžu pustit, aby se proběhla - a sama se s ní, inu, uplně neproběhnu. Musí si počkat na zahradu u rodičů. Jsme doma dobrá dvojka. Hárající fena a těhotná ženská, to jsou osobnosti.

Opravdu parádně vyšel poslední larp, kterého jsem se zúčastnila. Obě dvě mé postavy sice neskončily šťastně, ale byla jsem táák spokojená! Celý den jsem chodila po krásném lese (ty dva týdny zpátky to ještě docela šlo), kostým dopadl skvěle a užila jsem si svých pár scén. Zbytek jsem zevlila v taverně a kochala se.

A celkově už tolik nevyšiluju. Sice teď řešíme jisté věci, ale dospěla jsem do stádia, kdy už prostě nemám kapacitu se vztekat. A tak buď vyřeším, co mě napadne, nebo prostě jdu dál s tím, že to nějak dopadne. A ono dopadne, toho se nebojím.

Konec deníčkového zápisu.
Smějte se! P.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Bloody Zero Bloody Zero | Web | 27. september 2018 at 8:03 | React

Hurá, pozitivních článků není nikdy dost 😊 Nevím, jestli to byl úmysl, nebo překlep, ale kavárko by vlastně byl boží název pro kavárnu 😁 Tak ať pozitiva vydrží

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama