Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

September 2018

To bude dobrý. *inner scream*

7. september 2018 at 11:30 | Panda aneb M_Y
Znáte takový ten pocit, kdy jste pasivně agresivní? Nebo spíš pasivně nasraní?
To je to, když vás něco fakt vytočí, ne-li rozpálí do běla, ale už jste tak vyčerpaní, že to bublá jenom uvnitř vás, a i kdyby se vám stokrát chtělo křičet, něco rozbít, nadávat, tak vlastně jen stojíte, čučíte kolem sebe a vydechujete.

Asi je to lepší než cholerické řvaní a ničení věcí. Ale i tak je to stav, co člověk nechce.

Nejhorší věc na učitelování je příprava rozvrhů. Máte x dětí, které musíte poskládat do vašich časových možností, a upřímně, je to někdy nadlidský úkon. Letos jsem rezignovala na nějaké ústupky ohledně časů výuky a prostě jsem napsala, že můžu od tehdy do tehdy, a přes to nejede vlak. Zároveň taky neřeším rozvrh s rodiči moc osobně, ale vytvořím sdílený dokument s podrobným návodem, jak se v něm chovat - tzn. napište se do časů, které můžete chodit, a napište se aspoň dvou, ať se dají řešit kolize. Musíte se poskládat, je vás hodně, a nemůžu nutně vzít v potaz, že se někdo někam zapsal první. To se totiž stává často. Rodič chce pro dítě hodinu v jeden čas, pak chce ten čas jiný rodič, protože dítě jindy kvůli škole a jiným kroužkům nemůže. První rodič prudí, že se tam zapsal dřív, ale po hodinové debatě se člověk dozví, že vlastně jeho dítě může úplně kdykoliv, jen se jim to tak pohádkově všechno nenavazuje. Well, sorry for that. Takže takhle tam všechno vyvěsíte, drtivá většina lidí to pochopí a zapisuje se. Máte tam jeden jediný čas, který je červeně označený se jménem žáka a se slovy - tento žák nemůže jindy.
No jasně, že se najde jeden génius, kterej za to přidá jméno svého dítěte, že tam tu hodinu chce. A nenapíše žádnou jinou. A PAK SE DOZVÍTE, ŽE ALE VLASTNĚ MŮŽE I TŘI JINÉ ČASY JINDY.

Tak to vyřešíte. Domluvíte. Zapíšete. Přichystáte rozvrh. A nejdnou za dva dny tentýž člověk volá, že se omlouvá, ale že to je vlastně špatný čas,a jestli je můžu přesunout. Trochu rozladěně je tedy přesunu, změním to, zkouším obvolat další rodiče zda je můžu kousek posunout apod... Vypracuju nový rozvrh a odevzdám ho v kanceláři. Jako úplnej idiot. Protože dneska zazvoní telefon znova, a zas ten samej člověk se zase omlouvá, ale že jim do toho vlezl strašně důležitej předmět a že jestli to jde vrátit zpátky na původní termín.
Ale jooooooooo, jde. Tak zase celej rozvrh přepíšu. Tak zase ostatním rodičům napíšu, že odvolávám co sem odvolala, a tak dále. Už je to prostě čirá rezignace. Nemám třeba zkusit dítě přesunout k jinému učiteli? Neměla bych lehčí život? Neměla sem jim říct, že prostě ne, nejde to, máte smůlu?
Miluju začátek školního roku.

(....)

Během psaní článku jsem měla ještě jeden telefonát ze školy. Po něm sem nebyla pasivně agresviní. Po něm jsem vypukla v téměř hysterický smích. Protože po mě chtěli odevzdat jedno lejstro se seznamem žáků, ale oni ho nepochopili. Oni nepochopili, že papír, na kterém je napsaný den, čas, moje jméno a seznam jmen je list mých studentů na ten daný den a hodinu.
AAARRRRGHHHH!!!!!!

To bude dobrý. To bude dobrý. TO BUDE DOBRÝ.
Jen si tak řikám, jestli mi to za to stojí, jestli jim tam v pondělí nedonesu těhotenskou nemocenskou.

p.s. - muži měl přijít balík. Ten balík posílali z budovy, která je literally 300 metrů od nás. Ptal se, zda není jednodušší si ho prostě vyzvednout tam, ale prej ne, prej to prostě musej poslat. Tak čeká na poštu, nic, stále nic... Tak tam píše, jak to s balíkem vypadá, zda má nějaké číslo podle kerého zjistí, kde je. A jako odpověď dostane, že ho předali ppl, ale nenapsali k němu jeho telefonní číslo, takže se ho poslíček ani nesnažil doručit.
A že si ho má dojít vyzveznout.

(..............!!)

No nic. (S)mějte se!
P.

Leandros - život s ručením omezeným 3.

4. september 2018 at 8:34 | Panda aneb M_Y |  Povídky

Jelikož se začínám plácat v začátku roku, tvořím rozvrhy, řeším rodiče a další milé povinnosti... mám tu aspoň další odreagování v podobě thurmanovské fanfikce.
Inu, přeji pěkný začátek podzimu a nového školního roku!

3. Ellie