Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

2018, here I come

1. january 2018 at 15:57 | Panda aneb M_Y |  Blábolení
A je tu další noý rok. Země se zase jednou plně protočila po své dráze a jede dál. Kolečko, koloběh... je to zajímavé, podívat se na to vesmírně. A ještě zajímavější je vnímání času jako takové...

Relativně nedávno jsem tu dávala článek, co všechno se mi podařilo do pětadvaceti. Nebylo toho málo a pokud to mohu říct, jsem na sebe... no, ne přímo hrdá, ale jsem ráda, že se mi stalo co se mi stalo, a vyrostlo ze mě co ze mě vyrostlo. Byť se můj život skládal z dobrých i horších věcí, ani jednu z nich bych zatím nechtěla obejít, aby se nikdy nestala. Asi jsem ten typ, že si zkrátka povím, že i díky tomu špatnému sem taková, jaká jsem, a měnit to nijak výrazně nechci. A navíc, když změna, tak v přítomnosti - šťourat minulost nemá cenu.
Tak jako tak jsem si řekla, že si udělám takové pozitivní ohlédnutí za uplynulým rokem, a zároveň zkusím říct, na to se těším v tom příštím. A jak tak vzpomínám, stálo to vážně za to.

Především mi konečně vyšly larpy. A na těch larpech jsem potkala skvělé lidi, kteří jsou... moje krevní skupina. Ani muzikanti, ani většina otaku se nemůže rovnat té chemii, jaká proběhla/probíhá s těmito lidmi. Po dlouhé době jsem objevila kouzlo přátelství, které nevyžaduje, netýrá a je prostě oboustraně osvěžující a příjemné. Sranda je, že to jsou samí chlapi (s ženskýma se přátelit prostě moc neumím)... Ale je to prostě paráda, baví mě to. Člověk si hned připadá, že není na světě jedinej mimoň, že si může ulevit člověku, který ho prostě vyslechne, poplácá po rameni a rozveselí a naopak. Že si s nim může zbláznit mimo realitu všedního světa a vypít třeba za večer lahev rybízového vína (což je dost lol, protože já vínu běžně nepiju, a už vůbec ne v takovém množství - pár srků ze skleničky nebo dva malé kalíšky kagoru též na larpu, a teď sedmička?! Navíc tak sedla na prdel, že mi ani nebylo zle?? Vau.) Přeci jen - chodit domů otravávená a všechno sypat na hlavu chudákovi mužskýmu je nanic. Kamarádi jako takový ventil a podpora... je super. Díky, kluci.

Pak mi vyšeltaky ten neskutečnej sen podívat se do Japonska. Bohové. Dva týdny v Kyotu! Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Potvrdilo se mi, jak neskutečně nádherná a podivná země to je, a jak vynikající je japonské jídlo, které by mě samotné stačilo jako legitimní důvod proč se tam přestěhovat. Doufám, že se tam brzy vrátím, klidně na měsíc, prozkoumat co nejvíc, projet ostrovy, vylézt na Fudži... prostě tak.

Též se zlepšuju v šití. Sice furt dělám boty, že by se mi Buddha vysmál, ale nějak to vždycky dopadne, a i když se to rozsype po první akci/praní, dám to zas nějak dokupy. Teď mě čekají šaty ve stylu GoT a zaklínačské elfí oblečení na Dol Blathanna protectors, s čímž vyjedu s partou na Blavicon. Na to se sakra těším.

Zvládla jsem něco našetřit a do bytu pořídit parádní (obrovskou!) knihovnu. Byla sakra potřeba (a to mám víc jak polovinu knich pořád u rodičů), a jelikož já mám ráda občasnou změnu, udělalo mi to ohromnou radost. Zároveň s tím přišel i nový větší stůl a obývák dostal svou finální podobu, kteoru završí akvárko v příštích týdnech. Juch juch!

Dodělala jsem školu. Dali mi diplom. Přidali v práci. Měla jsem dost hraní. Ani jsem nečekala, že to půjde takhle dobře, a jsem za to vážně vděčná. Sice jsem od listopadu do Vánoc neměla skoro jedinej den volna, ale to je taky tím, že občas neumím relaxovat a hlavně jsem prostě lenoch lenivá, kterému prostě nevyhovuje pořád něco někdo honit. Takže i jedno učení a zkoška za den už pro mě není odpočinek, když jsem navíc doma se psem a musím kromě starání se o něj řešit maily a domácnost. Nic strašnýho, vážně ne, jen jak řikám. Ten balanc se musí ještě vypilovat. :D

Pejsek je další velká věc tohoto roku. Je to v něčem jak mimino. Jo, u mimina si budu říkat nejspíš "zlatý štěně", ale i tak. Je to nádhera mít tu naši démonku, mít ji rád, hrát si s ní, muchlovat se, chrnět s ní klidně v posteli. Ale je to taky věčné řešení toho, aby nikdy nebyla doma moc dlouho sama, aby se dost vyblbla, aby měla co dobrého a kvalitního do huby, aby byla vychovaná, zdravá, aby v bytě nebyla chlupová anarchie, a tak dál. Je to prostě děcko. A svoje děcko člověk miluje (a někdy by ho přerazil). Ohromná zkušenost. A ochromná láskyplná koule chlupů.

A na co se těším? Na nějaké rodinné výlety. Na další larpy. Na to, že budu míň čumět do mobilu a ničit si oči. Na další hodiny šermu a na to, že budu mnohem víc protahovat tělo. Na zdravější a chutnější jídlo. Na moji krevetí farmičku a akvárko s modrými čichavci. Na procházky v lese. A tak.

Ať dostanete, co zaloužíte! (neboť "Ať se ti splní všechna přání" je jak známo čínská kletba.... :D )

P.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Georgehom Georgehom | Email | Web | 13. october 2018 at 3:46 | React

Каждая хозяйка привыкла делать заморозки на зиму, чтобы они не испортились и в любой момент можно было полакомиться вкусненькими и витаминными продуктами, подробнее об этом читайте на сайте <a href=http://dettka.com>http://dettka.com</a>

2 kolyasguh kolyasguh | Email | Web | 16. october 2018 at 3:54 | React

Всем привет... уважаемые форумчане подборка полезной информации <a href=http://mamaimalysh.com.ua/category/kolyaski-trosti-geoby>коляски купить</a> Если у вас есть лифт и балкон, обязательно проверте ширину дверей и осей коляски, чтоб коляска проходила.Лучше, если мама сможет удобно регулировать спинку одним нажатием.В интернете ее много.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama