Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Nejen místo, kde si v pohodlí dojdete na záchod.

10. february 2016 at 22:38 | Panda aneb M_Y |  Blábolení
Co vlastně dělá domov domovem?

Za ten půlrok ve Finsku zjišťuju, že mi vlastně nejde úplně snadno na tuhle otázku odpovědět. Původní název článku měl být - Místo, kde si pohodlně dojdete na záchod. Jenže, jak jsem si uvědomila, mě nedělá potíže vykonat lidskou potřebu kdekoliv, kde je dostatek toaletního papíru a čistoty. Že u toho můžu být nahá a pak hupsnout do vany je jedna věc, ale pokud jsem u rodičů, ve svém bytě nebo na návštěvě (kde je čisto, dost toaletního papíru a voňavé ručníky), nemám problém nikdy. V tomhle to teda nevězí.
Další věc - domov je tam, kde máme "své" lidi. Ohromně se mi tu stýská po mém drahém muži, a jsem na něj zvyklá a chci být s ním, i když zrovna člověk vykonává nějakou samostatnou činnost - oba dva si umíme dělat své a hrát na svém vlastním písečku, ale pořád jsme tu pro sebe. Když je tu se mnou, je mi skvěle - a když tu na Vánoce byli i moji rodiče, bylo to tu všechno opravdu cítit jako domov. Protože jsme tu byli všichni spolu, protože se vařila slovenská hribovka, a tak podobně - nebyl to ale domov pro naše, kteří tu sice měli dceru a zetě, ale neměli tu prostor, na který jsou zvyklý, postel, ze které by nebolely záda... prostě, své zázemí, které i já tu mám tak napůl, protože je byt pronajatý a sdílený se dvěma dalšími lidmi.
I já tu bojuju s tím, že kuchyň spolubydlící neuklízí aspoň k základní hranici hygienických norem, a že neustále musím já hlídat a dokupovat toaleťák, protože ostatním je to úplně jedno a zmohli by se akorát na pláč, až by zůstali s tvrdou ruličkou sedět na hajzlíku. Dělají tedy domov naše zvyky, naše pravidla?

Jako spousta jiných lidí taky ráda vozím "domů" suvenýry. Většinou jde o praktické věci, které používám, ale někdy to je zkrátka věc k vystavení - Aztécký kalendář, dřevěná socha, obsidián. Taky mám další věci, alba a obrázky, které mám ráda vystavené a zútulňují prostor. V tuhle chvíli je většina z nich v pronajatém bytě, ale spoustu "upomínek" mám i u rodičů, a ty věci nepostrádám. Když tam jsem, pokochám se jimi - když tam nejsem, mám vzpomínky. Ty nejdůležitější tak jako tak putují se mnou a jsou mnohem víc součástí pocitu "domova", než jejich čestné místo na poličce konkrétního domu.

A co země jako taková? Jsem zvyklá na české luhy a háje, na pole za barákem, na chladivé lesy, na kopce i roviny, i když kopce mám radši. Finsko je zelené, samý les a jezero (a tím samým lesem opravdu myslím téměř nepřetržitý pás stromů - když jsem přištávala první den pozdě odpoledne, vypadala země jako jeden dlouhý pruh šťavnaté louky). Kopce tu moc nemají, ale mají moře, které zbožňuji, a v kombinaci s těmi lesy je to nádhera. Příroda je tu kouzelná - ale stačí to?

Zjišťuji, že pro mě se domovem stává místo, na které jsem si prostě zvykla. A cítím to tak víc nebo míň v závislosti na náladě a na tom, co dělám a s kým jsem. Těším se do Čech na nějaké zavedené zvyky, na levnější živobytí a na to, že můžu mít k dispozici auto a trochu s ním pocestovat. Zároveň se ale těžko budu loučit s tímhle místem a lidmi, kteří mi tu prostě k srdci přirostli. A nehledě na jedno nebo druhé, je spoustu míst na Zemi které chci ještě navštívit a poznat, a možná se rozhodnout, na kterém z nich bych ráda zapustila kořeny - pokud nezůstanu otevřenou duší s neustálou tendencí k létání do dálných (i blízkých) krajů. Nakonec, mým domovem není jen rodný dům, město nebo stát - je to celá naše planeta. A věřím, že směs pachů a věcí a lidí, která v nás bude vyvolávat pocit bezpečí, nám může ukázat domov v mnoha různých podobách na mnoha různých místech - a tam se budeme cítit dobře, bude se nám dobře spát a budeme se radovat, že na tak báječném místě můžeme v tu chvíli žít.

P.
 

3 people judged this article.

Comments

1 Bloody0 Bloody0 | Web | 11. february 2016 at 10:45 | React

Opravdu hezký článek :D Díky ;)

2 Baruschka Baruschka | Email | Web | 1. march 2016 at 13:30 | React

Já jsem domácký typ, takže já mám domov tam, kde se mi nestýská :-)

3 Luce Luce | Email | Web | 1. march 2016 at 14:24 | React

Nasa rodina csto cestuje a prespava u znamich, u ocka na ubytovni,alebo u babky. Vsade som to castovala slovickom "domov". Mamka ma vzdy sprazila pohladom a slovami, ze to domov nie je.
Domov je pre mna miesto, kde mam rodinu, kde mam srdce. Avsak moja mamina mojim umeleckym nazorom nerozumie, ale ja viem svoje.
Domov je vsade, kde sa citime prijemne, vitani :-)

4 cyber-princess cyber-princess | Web | 1. march 2016 at 15:50 | React

já jsem dost často doma, prostě miluju bejt v teplicku :D

5 Illumináti Illumináti | Web | 1. march 2016 at 16:25 | React

wow
                such místo
      very domov
                              much luhy
              so háje

6 slunecnyden slunecnyden | Web | 1. march 2016 at 18:20 | React

Moc hezký poslední odstavec. Ale zajímavé postřehy v celém článku.

7 Ariadne Ariadne | 1. march 2016 at 22:18 | React

Domov je tam, kde máš srdce.

8 Kerr Kerr | Web | 1. march 2016 at 23:57 | React

Já si dokážu představit odcestovat do jiné země s přítelem. V poslední době si uvědomuji, že můj domov je jakékoliv místo, kde jsem právě s ním.

9 Fredy Fredy | Web | 2. march 2016 at 8:42 | React

Jé ty se máš. Přeji ti to a ať se ti tam daří :-)

10 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. march 2016 at 11:16 | React

Dobrá myšlenka s tou toaletou, ale asi to tak bude. Není dobré lpět na jednom prostředí, líbí se mi tvůj pohled na věc :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama