Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

December 2015

Zas jedná malá porce dumání

29. december 2015 at 11:45 | Panda aneb M_Y |  Blábolení
Na Erasmu je člověk opravdu obklopen velkou spoustou lidí z cizích krajů. Na místě mého dočasného bydliště jsou těmi kraji Mexiko a Austrálie, po škole v erasmovém spolku je Turecko, Izrael, Anglie, Island, Taiwan, Japonsko.. a mraky, mraky dalších.
Obvlášť mě, přiznávám se, potěšila Autralanka coby spolubydlící (protože co si budeme říkat, podívat se do Austrálie v případě dobrých vztahů a mít tam kde spát plus průvodce, to je něco), a s druhou Mexičankou jsem si zase mohla pokecat o její rodné zemi - ačkoliv ona spíš byla překvapená z některých věcí, co sem jí vykládala já. No, španělští přistěhovalci. Sice vypadala jako Aztécká princezna, ale údajně s původními obyvateli nic společného nemá, a i kdyby měla, tak jí to nejspíš nezajímá. Nicméně jsem se dozvěděla ale jednu důležitou věc; jestli si vzpomínáte na můj report Líbanky v Mexiku, rozčilovala sem se v něm, že mexičané vám odkývou dotazy směřující k anglické mluvě, a pak na vás mluví stejně jen španělsky (a třeba i dost dlouho). Už vím, proč to tak je! Alma mi totiž vysvětlila, že pro mexičana je vrchol nezdvořilosti říct ne. Jako - umíte anglicky? - Ne. To by se styděl, je to hrubé, to se nedělá. Takže radši řekne to jedno yes a velmi snaživě se vám potom snaží domluvit španělsky. Jakože, kdybychom mu tu otázku položili složitěji, a třeba i v té španělštině s dodatkem, že jestli neumí, tak nám to nevadí - možná. Ale chce-li turista pomoct a ptá se - yes, yes, yes.
Legrační.

Vánoční psí řízky a jiné extrémy

18. december 2015 at 16:23 | Panda aneb M_Y |  Blábolení
Tak nějak jsem se zase dostala do těch podivnějsích vod fejsbúku, internetu a obecně lidského uvažovaní, které se pak děje i v reálném světě. Kupříkladu tihle vánoční psi.

Při brouzdání po hlavní stránce na mě najednou vyskočí příspěvek, jak si mám koupit psí flákotu namísto kapra. Tak se podivím, co to zas má znamenat a navštívím stránku události - všude samej příspěvek o tom, jak se připravuje pejsek v Indii, Číně, Švýcarsku, části psa (kotletky, plec atd.), dokonce tam byly fotky z loňského roku, kde pózovali lidi se sekáčkama na maso se psy, kteří si to podle ocásků stočených pod zadek dvakrát neužívali. Mno. Jakože, pohopila jsem, že jde o nějakou vegetriánskou nebo veganskou kampaň. Ale na celé stránce k tomu nebylo slůvko vysvětlení, jediný důvod toho, proč se to koná a co to má znamenat.
A já to tak nějak opravdu nechápu.
Když chci poukázat na to, že není třeba jíst jakékoli zvíře (s čímž souhlasím - v dnešní době s dnešními možnostmi, s prokazatelným dopadem na ekologii), proč mám ukazovat lidem, jaký sou hovada když žerou k Vánocům kapra, a naservírovat jim psa? Jakože rovnocennost zvířecích druhů, to samozřejmě chápu. Ale, sakra, proč? Dovedu si představit, kolik lidí to akorát znechutí a bude si o stánkařích myslet svoje. Proč chceme dosahovat míru tím, že předložíme jiné násilí, šokujeme a vyburcujeme? Radikalizujeme? Vždyť si představte kamaň Islámského státu, jak podstrkují lidem myšlenku - zabíjíte ovce, zabijte křesťany, i oni jsou špinaví, nemyslící hovada a na rozdíl od těch ovcí nejsou ani k ničemu dobrý. Stejnej princip! Jo, možná by lidem nevadilo, kdyby pan Trump udělal kampaň - zabíjejte Muslimy, protože v IS jsou muslimové, IS = teroristi čiže muslimové = teroristi. (Bohužel možná obé reálně fuguje.)(A přiznávám, Korán jsem zatím nečetla, ale chystám se. Přijde mi vážně debilní, kolik věcí se člověk z médií o Islámu dozví, a kolik těch keců si z toho protřečí.)
Jasně, že ty psy na náměstí někdo nezabije. Ale propagovat osvícenskou myšlenku barbarstvím nebo morbiditou, to mi hlava prostě nebere.
Proč prostě nemůžou tihle lidi udělat pěknej velkej stánek, na kterým představěj veganský pokrmy, daj lidem ochutnat, ukážou jim, jak jsou jednoduchý na přípravu, jaký mají energetický a výživový hodnoty, trochu nějakejch reálnejch čísel a informací... Chápete, trochu úsměvu, pozitivní energie, dobrý zdravý jídlo k tomu. Letáčky, pro mě za mě. Ale ne, oni musej recesovat. Chceme ukázat, že ryba je kámoš, ne žrádlo, a pokud tomu neveříte, tak tady sežerte psa, protože ryba = jídlo, jídlo = zvíře, zvíře = pes, kočka, opice, korálovec, whatever.
Úsměv na rtech, lidi, zachraňujeme zvířátka. Oni si uvědomí, že psa by nesežrali, a od toho je jen krůček výše zmiňovaný rovnici, aby ani tu rybu nesežrali.
Na bič bičem.
Tohle má pomoc vytvořit ten ideální svět?

Panda

P.s. - já su možná měkká, buddhisticky sluníčková duše, a někdo s tím radikalismem souhlasí. Já se ale jenom ptám - je to vážně nutný?

Cesta Prince: Nový začátek 4.

12. december 2015 at 10:28 | Panda aneb M_Y |  Povídky
WiFi žijééééééé!
Tak. Teď je mi jasné, že potom, co jste museli čekat na povídku tak dlouho, sem mohla přidat rovnou dvě. Nebo čtyřku prodloužit. Jenže kdybych jí prodloužila, abych dala jasně najevo, že už směřuje k tomu k čemu směřovat má, tak by to pak bylo useknutý. A to sem nechtěla.
Takže si užijte další kecací kapitolku, a já čestně slibuji, že Snape na nás svůj hákovitý nos a černé vlasy vystrčí hned v dalším pokračování!

Kdo si teď přijde na své: každý, kdo chtěl vidět, jak dá Harry Ginny kopačky.
Povídka: Cesta Prince: Nový začátek 4.
Fandom: Harry Potter
Pairing: HP/SS
Rating: stále bez varování.


no WiFi so talk to each other.

7. december 2015 at 9:38 | Panda aneb M_Y
Je tomu tak.
Uz tři dny jsem bez internetu. Kapitola Prince je dopsaná, ale nemůžu jí vydat. Nemůžu psát práci do školy. Nemůžu hrát wowko. Ale zase můžu relaxovat a povídat si s mým drahým. Kreslit, koukat na filmy a trochu se nudit.
Je odporné, jak jsme na těch počítačích závislí. Jedna spolubydlící už kvůli tomu ty tři dny nespala doma.
Hm.
Teď funguju na tabletu na školní wifi, se kterou má můj normální počítač problém. A i kdybych kapitolu přetáhla sem do tabletu a zveřejnila jí odtud, nevím kruci jak z word čtečky zkopírovat text. A případně to ještě projet a doopravit chyby, to už vůbec - psaní na dotykovém dyspleji je pro mě největší mor. Jsem technický analfabet.
Takže k absenci článků - žiju. Někdy v týdnu by snad měli opravit router, aby Princ konečně spatřil světlo světa.
Mno. Tak se zatím (s)mějte.
!

Panda