Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Takže morfin, jo?

10. february 2015 at 20:58 | Panda aneb M_Y
Lék na všechnu bolest.
Lék na bolest.
Lek na bolest.
Leknutí na bolest, na lest..
Lest a lek. Lekneme se lsti.
Lekáme se lsti?
Zvláští téma týdne, to vám teda povím.
...aneb češtino, zlatá češtino.

První nápad byla hříčka slov. Druhý nápad povídka. Třetí nápad... prostě začít psát a něco se z toho vyvrbí. Čtvrtý nápad byla myšlenka - (myš Lenka? :D) - co píší ostatní? O lásce? O spánku? O samotě? O míru? Napadly někoho afrodiziaka? Morfin? Smrt? No, asi jo. Tolik lidí, tolik myslí.. tolik jich myslí...

Abychom našli lék na bolest, musíme zjistit, co bolest způsobuje. Je to nějaká psychická bolest? Řekl nám někdo něco ošklivého? No pak jsme blbci, že si to bereme osobně. Byla to jeho slova, ne? Vyslovil je on, on tomu dal energii. My ji nemusíme přijmout, nikdo to po nás nechce. Řekl mi že sem debil? Tolik miliard lidí, a několik miliard si to o nás ani nemyslí. Několik miliard nás ani nezná. Tak co je jeden člověk, kterej něco řekne navíc svými hlasivkami? A co třeba špatná známka ve škole? Propad? Selhání v sociálním žebříčku? Jsou to jen nastavené iluze. Žehrající rodičovstvo je samozřejmě politováníhodné, ale ve skutečnosti to pro nás nic neznamená. Bolest se tu ruší, bolest nemá důvod a neexistuje - existuje jen jakási přednastavená emoce. A pokud je ta bolest fyzická? Bolí břicho? Asi jste něco nestrávili. Oběd, nebo něčí slova. Odpusťte si. Nechte tělo opustit, co v něm nemá být. Bolí hlava? Nebrojte proti zdi, nemějte plnou hlavu něčeho, co tam nechcete - odpusťte si. Bolí zlomená ruka? Nuže, když už se stalo, ibalgin (morfin? :D)to jistí. A nebo si zkuste odpustit znova. A ideálně dřív, než si tu ruku zlomíte, abyste si jí už lámat nemuseli.
Odpuštění. Odpustme bolesti. Odpustme se od bolesti.
Lsti se nemusíme bát, když si odpustíme.

...

Zní vám to asi jako pěkný hovadiny, že?
(áá, domněnky, domněnky!)
Tak schválně - kdo je s tím srozumněn a kdo to považuje za hovadinu?

Dávám vám doporučení na pár knih. Třeba Nemoc jako cesta. Nebo Ze Mě a Tvarytmy. Nebo Čtyři dohody a Pátá dohoda. Nebo stačí obyčejná věta - pro každého individuální. Třeba - neber nic osobně. Nemysli na věci, které ti jsou nepříjemné. Mysli na příjemné. Nemluv o tom, co nechceš. Rád mysli na krásné věci. Mysli, že jsi tu ty, a ty sám máš tu úžasnou možnost žít, jak chceš.

Kurnik, je to celé až nějak moc sluníčkové. Kde je sarkasmus, kde jsou břitká slova a metafory?!
Tyjo...
Radši zas jdu. (meditovat).

(s)Mějte se!
P.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement