Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Probuzení

18. january 2014 at 10:44 | Panda aneb M_Y |  Blábolení
Lidi... si pořád všechno něčím omlouvají. Vysvětlují. Obhajují. Tohle bylo "správné", tohle "špatné. Takhle je to "etické". "Selský rozum" mi to tak říká. Je to "nepřirozené".
Co tohle všechno znamená? Znamená to, že prostě neumíme říct - dělám to, protože to tak cítím, ale jsem ochotná/ý si vyslechnout jiný názor. Ne, mi to děláme, protože je to "etické, humání, správné, podle selského rozumu" a vy ostatní si polibte prdel.
...Proč?
Uvedu příklad, kvůli kterému jsem tohle začala psát. Každý člověk si může sám svobodně rozhodnout, co bude jíst - a stejně velká část populace kupuje především to, co nám cpou obchody na reklamních letácích jako super dobré, to, co nám radí doktoři jako super zdravé, a to, co na nás ze všech stran tlačí média jako uplně nejlepší. Stali jsme se obětí reklamy a nedbaje na to, že potraviny přicházejí a odcházejí v módních vlnách, jsme se chytli tohoto světa a začali to nazývat třeba právě tím selským rozumem. Když si všežravý člověk přečte první psaní o vegetariánství/veganství/nedejbože vitariánství, tak co řekne? - "Tohle přece člověk se selským rozumem nemůže myslet vážně. Až předemnou sežerete pytlík pšenice a stonek rebarbory, tak se můžem o něčem bavit." Nebo - "Jasně, já sem odchovaná na mlíku a jsem úplně v pořádku". Načež se strhne bitka: "Mlíko, co koupíš v obchodě je jen bílá voda, čerstvý od krávy chutná uplně jinak! - Jasně, tak si jdi cucnou rovnou z vemene, když je to pro nás tak přirozený" a podobně.
O co tady potom jde?
Jde o to, že onen článek byl napsán se spoustou faktických chyb, to nepopiratelně. Člověk musí znát základní věci, chemii apod. aby mohl psát, co je mrtvá potravina, co v těle dělá rafinovaný bílý cukr a červené maso. Ale lidé, kteří o jiných způsobech stravování nic něvědí (a taky okamžitě uvěří-neuvěří tomu článku), se tak pak budou hádat s "vegany", kteří se ohánějí etikou "zvíře je kámoš, ne žrádlo" a ty podstatné informace unikají na obou stranách.
Kdyby lidé nebalili hovna do třpytivých dárkových papírů se stužkami, tak bychom dávno netěžili ropu, dávno bychom se chovali k Zemi daleko ohleduplněji a dávno bychom se tak chovali k sobě navzájem. Nevěřili bychom médiím, kterým jde především o to vydělat prachy, a věřili bychom sami sobě. Neprahli bychom po pomstě kvůli pitomostem, protože "na to přece máme právo". Rozhodovali bychom se sami, ne podle většiny. A hlavně bychom naše činy pořád neomlouvali. Je to stejné jako když (v jedné knize) zabije někdo někoho pro zábavu, a někdo někoho "kvůli pomstě", nebo hůř "v zájmu dobra". Jedna lidská bytost zničila druhou - ale když je to "pro dobro všech" tak je to snad v pořádku? Je to jiné? Zamyslí se někdo nad tím, že pro zabití ani v jednom případě nebyl skutečný nezaujatý důvod?
Nejsem tak dobrý písař, abych napsala okamžitě stručně a naprosto výstižně, co mám na srdci. A nejsem tak dobrý člověk, abych si dokázala opravdu nic nebrat osobně, rozhodovat se pokaždé opravdu sama za sebe a dělat věci pokaždé, protože chci, ne proto, že to chce někdo jiný. Ale jestli někdo cítí, o čem to tu vykládám, tak jsem docela ráda.
Možná si to přečtu po sobě ještě desetkrát a desetkrát to upravím.
Možná se mnou někdo souhlasí a někdo ne - v tom je kouzlo individuality. Každopádně, možnost vyjádřit se má každý tvor..

Noc pro mě představuje mnoho asociací. Samozřejmě tu klasickou představu krásné noční oblohy, kterou nikdy neuvidíte ve městě, ale zároveň spánek. Hluboký, nevědomý, slepý... spánek, který nechce nic vidět. A který zahání pryč všechno, co by ho mohlo probudit.
Článku jsem dala nadpis probuzení, protože mi to opravdu přijde příhodné pro to, co se s některými lidmi děje. Zjišťují, co všechno neviděli, a najednou nejen, že to vidí, ale chtějí to vidět a vyhledávají to. A jsou šťastnější. Vyšli ze tmy do poznání. No dobře, to už může znít jako naivně zenová myšlenka, ale já to tak kolem sebe vidím. Občas. Tak sem zvědavá, co bude dál...

Tak zase někdy.
P.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement