Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Cesta Prince, část 10

26. april 2013 at 12:42 | Panda aneb M_Y |  Povídky
Jedenáctka už je rozepsaná, chýlí se to ke konci, píšu teda jako lenochod, ale aspoň píšu. Popohání mě Yaraki, coby můj nastávající betareader, a můj milý muž, co mi řekl, že z toho udělá knížečku.
Jistě mě čeká ještě dost úprav a změn a pravopisných pohlavků, nicméně, zde jest desátá část.

btw, George mi word neustále přepisuje na Georgie. Chápete to?


Cesta Prince, část 10


Vůbec tomu nevěřil, ale sotva se přikryl peřinou a zavřel oči s přáním zapomenout na svět, usnul jako špalek. Byl by spal až do večeře, kdyby ho odpoledne neprobudil trochu nejistý, ale usměvavý Ron s tím, že se má dostavit za madam Pomfreyovou, aby osobně zkontrolovala jeho stav.
"Víš co, nedivím se jí. Snape nikdy dobrovolně ani nedobrovolně nikoho nevyléčil." pokrčil jeho kamarád rameny. Harry se uchechtl.
"Jo, a nejspíš to už ani nikdy neudělá." Protáhl se, vyhrabal ze svého kufru čisté oblečení a zase si zpátky sedl na postel. "Ty, Rone," začal trochu provinile, "promiň, že jsem byl tak nepříjemnej. Tenhle týden stál vážně za pendrek." Ron se zakřenil.
"Jo, to chápu. Když si jenom představím být ve tvý kůži… No jo, Harry, co rány? Už jsou úplně pryč?"
"No," zamyslel se Harry a chytl se dost pomuchlanou košili - těšil se na sprchu a čisté věci - "když jsem se díval naposledy, jizvy začínaly blednout. I tak to bylo dost strašidelný." Ron se lehounce zachvěl.
"Strašidelný to teda bylo, a pořádně. No… tak jako tak to vypadá, že jsi v pořádku. Už si mě stihl i seřvat, a pak se mi omluvit, takže je ti rozhodně dobře. Co kdybychom se šli proletět na koštěti?"
"Výborný nápad!" zajásal Harry, když si představil volnost, kterou mohl poskytnout jenom let na jeho milovaném Kulovém blesku. "Hned jak se vrátím od Pomfreyové, můžeme vyrazit."
"Harry! A kdo bude dělat tvé domácí úkoly?! Říkal si, že chceš vědět co všechno si zameškal, tak ti to nesu," ozval se mírně hysterický hlas Hermiony Grangerové, která se teď znovu objevila ve dveřích a měla ruce plné knih a pergamenových svitků. Ron se plácl rukou do čela a Harry, překvapený a zároveň trochu zahanbený, že na to zapomněl, vyděšeně vyjekl.
"Tohle všechno??"
"Jasně že ne, hlupáčku, všechno bych najednou nepobrala…zbytek jsem nechala na stole ve společenské místnosti," odpověděla nepřítomně. Ron se usilovně snažil potlačit uchechtnutí, odkašlal si, a nakonec soucitně poplácal Harryho po rameni. Vzdorovitě pohlédl na svou kudrnatou přítelkyni.
"Harry to zvládne, i když se půjde nejdřív proletět. No tak, Hermiono, potřebuje se konečně nadýchat čerstvého vzduchu!" Herminona si povzdechla a vysypala obsah svých rukou Harrymu na postel.
"No dobře. Ale já to za tebe dopisovat nebudu! Obzvlášť to pojednání pro Snapea o možnostech využití odvaru živoucí smrti. Mimochodem -" odmlčela se mnohem víc soucitně se zeptala -"jak ti je, Harry?"
"Ehm, ale jo. Dobrý. Bude to dobrý," zakoktal se trochu Harry, kterého překvapilo mírné sevření žaludku, když si opět plně vzpomněl na svůj pobyt ve sklepení. I tak se ale zmohl na poměrně nekřečovitý úsměv, který Hermionu zřejmě uklidnil.
"Tak jo. Stav se za madame Pomfreyovou. Užij si létání. Udělej úkoly. A ty taky!" dodala výhružně směrem k Ronovi, otočila se na podpatku a odpelášila pryč.
Ron nechápavě zkoumal hromadu pergamenových svitků pohozenou na posteli.
"Proč toho má tolik? Určitě ti tam omylem přihodila i úkoly z předmětů, které má jen ona, jen počkej… pojednání o zrovnoprávnění trolů a obrů z roku 1976? Dějiny čar a kouzel? A hrome, do úterka? U Merlina, proč o tom nevím?!" Zoufalý výraz v Ronově tváři přinutil Harryho vyprsknout smíchy. Nechal tam kamaráda dumat nad domácími úkoly a šel si konečně dopřát sprchu v důvěrně známé chlapecké umývárně.

Umytý a spokojený se oblékl do čistého oblečení a připadal si mnohem víc jako normální člověk. Nebo alespoň mnohem víc nepošpiněn. Nechtěl se však už těmito věcmi zabývat a tak vyrazil z umýváren rovnou za madame Pomfreyovou s dobrým pocitem, že jizvy už jsou na první pohled neviditelné. Věřil, že mu školní léčitelka potvrdí, že jako vlas tenké jizvičky se ztratí úplně - nakonec, i kdyby ne, bylo by mu to jedno. Jizvy na hrudi přinejmenším díky oblečení nebudí takovou pozornost, jako jizva na čele.

V království madame Pomfreyové bylo poměrně plno. Harry zjistil, že spousta studentů se bála s jakýmkoli zdravotním problémem obrátit na Snapea, a tak různé malé úrazy a nedopatření při kouzlení nechávali být až do chvíle, kdy se budou moci bezpečně svěřit sice mrzuté, avšak rozhodně oblíbenější léčitelky. Madame Pomfreyová si tak nyní třídila chlapce a dívky podle vážnosti jejich újmy - někteří šli na řadu hned, aby je několika kouzly dala do pořádku, jiní museli počkat za bílou plentou, kde byl pár postelí a několik židlí. Sotvaže její bystré oči spatřily Harryho, zavolala přes celou místnost.
"Á, pane Pottere, pojďte prosím za mnou a posaďte se za plentu. Podívám se na vás jen jak napravím tohle ošklivé kousnutí od hrabáka. Vážně, milá slečno Swifthoofová, nechápu, že jste si málem nechala upadnout končetinu jen proto, že se bojíte pana profesora Snapea!" dodala podrážděně na adresu drobounké dívky z prvního ročníku, která zrovna přišla na řadu. Harry se soucitně zašklebil když uviděl opravdu hodně nemocně vypadající ruku, ale než ho stihl kdokoli okřiknout, poslušně odkráčel za plentu a posadil se na židli.
Seděl asi pět sekund, a pak se nevěřícně otočil za sebe.
"Georgi?!"
Opravdu, za ním seděl George - nebo možná Fred - Weasley a častoval Harryho mírně nervozním úsměvem.
"Ahoj, Harry! Říkal sem si, že tě tu možná uvidím,"zahlaholil a honem se začal tvářit nezúčastněně.
"Vážně? A proč přesně sis říkal, že mě tu možná uvidíš?" zeptal se podezřívavě Harry.
"To je snad jasný, ne? Říkali jsme si s Fredem, že ze sklepení už si pryč, ale že určitě budeš chtít potvrdit kvalitu svého zdraví u někoho renomovaného…Mimochodem, všechno v pořádku? Že jo?" dodal George a stále se u toho tvářil, jako kdyby čekal nějakou strašlivou zprávu. Harry se najednou náhlým pochopením nafoukl jako balón.
"Takže vy jste věděli, že vám ta pitomá baňka upadla, kde vám upadla, a ještě potom jste mi dali okusit ten váš pitomej matoucí plyn?! U merlina, Georgi, máš vůbec ponětí, co všechno se po tom stalo?!"
"Harry, kamaráde, nám to došlo až potom, co jsme ti dali ten matoucí ply-"
"No to je vážně báječný, že vám to došlo -"
"Pottere, Weasley, uklidněte se tam, tady se léčí!" zahřměl hlas madame Pomfreyové a oba na okamžik ztichli. Pak Harry o něco tišeji pokračoval.
"Radši ani nechci vědět, z čeho jste tak vyjevený. Byla mezi těma dvěma legráckami snad nějaká kontraindikace? Báli jste se, že mi naroste sloní chobot nebo vám jenom došlo, co to asi mohlo způsobit za situaci, když sem byl zavřenej se Snapem ve sklepení?!"
"No, obojí, možná by to nebyl zrovna sloní chobot, ale -"
"V tomhle můžete být úplně v klidu, protože mi Ron dal na ten váš pitomej odhalovač protijed." Georgie zbledl.
"J-jakej protijed?"
"Takovou ampulku… že prý to mám vypít když ucítím lechtání v nose nebo co…"
George zavyl a složil hlavu mezi kolena.
"U Merlinova plesnivého plnovousu, ten Ron je ale pitomec! To byl nedodělaný škytací lektvar, chtěli jsme ho podstrkávat učitelům při hodinách…Nicméně jeho složení by možná dokázalo účinky odhalovače potlačit, ale nikdy jsme to nezkoušeli… Harry, prosím tě, promiň," řekl zoufale zpoza svých kolenou. Harry se nadechl, aby něco odpověděl, ale vyrušil ho opět hlas madame Pomfreyové, která ho k sobě volala. Pokrčil rameny a nechal zkroušeného Georgie za plentou. Upřímně, vlastně ho překvapovalo, že si vůbec začali dělat starosti - obyčejně nad vším mávnou rukou.
"Musím říct," prohlásila léčitelka po několika minutovém ohledání pacienta, "že na vás pan profesor Snape odvedl skvělou práci. Není třeba žádná další léčba. Měl jste nesmírné štěstí, pane Pottere," dodala, a pokynem ruky mu dala najevo, že má uvolnit místo dalším pacientům.
Harry se ještě jednou vrátil za plentu, kde si George vyditelně i slyšitelně oddechl. Než však stačil něco říct, Harry ho zarazil.
"Nikdy sem nelitoval, že jsem vám dal výhru z turnaje tří kouzelníků. Ale za to, co se kvůli tomu stalo, bych vám nejradši galeon po galeonu nacpal někam. A věř, že kdyby mi ten chobot narostl, tak vás s ním ještě dojdu zmlátit." George se po svém typicky bezstarostně zazubil.
"Budeme očekávat tvou odvetu."
"No, to radši nechtěj," zabručel Harry. "A vůbec, co ty tu vlastně děláš?"
"Ále, výroba nových lektvarů a legrácek má zkrátka svá nebezpečí," pravil George s výrazem diplomata. "Tentokrát ty boláky nejsou alespoň tak bolestivé, jako když jsme vyráběli horečnaté hrudky."



***
 

9 people judged this article.

Comments

1 Bobina Bobina | 26. april 2013 at 19:32 | React

No jsem ráda, že povídku chceš dopsat a taky jsem zvědavá, jak skončí. Už jsem čekala nějaké nečekané následky po vypití nedodělaného lektvaru.

2 Nade Nade | Web | 26. april 2013 at 23:06 | React

Dvojčata jsou vážně magoři. :-D Jejich činy občas silně kolísají mezi školáckou legráckou a surovou bezohledností.
Teď jsem zvědavá na první konfrontaci mezi Harrym a Snapem.
Díky, těším se na pokračování.

3 weras weras | 27. april 2013 at 9:16 | React

Jsem moc ráda,že konečně můžu číst pokračování.Už jsem tuto povídku četla dřív a byla jsem špatná z toho,že není dopsana. Ted jsem přečetla všechny díly a budu se moc těšit na další. Jsem opravdu moc zvědavá,jak bude povídka pokračovat.Velký dík!!!!

4 Sitara Sitara | 27. april 2013 at 22:59 | React

Líbilo líbilo, jen tak dál prosím! :-)
Děkuji za další díl!

5 Bloody0 Bloody0 | 30. april 2013 at 17:20 | React

Dobrá práce, jako vždy :D Díky ;)

6 hervissa hervissa | 6. march 2016 at 21:05 | React

Nedivím se, že se moc studentů k lektvarům nehrne - stačí se podívat, kolik věcí se může pokazit.. :D
Weasleyovi, Weasleyovi. Jednoho dne je někdo oba zavraždí ve spánku. Možná Harry sám :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement