Články a názory na tomto blogu jsou pouze mé vlastní (a více či méně ironické), a mohou se časem měnit. Blog slouží čistě pro zábavu a odreagování. Vznikl za mých pubertálních časů, a v té podobě zůstává dodnes. Odpusťte dospělému člověku, že se rád vrací do svých rozjívených let. ☺☻♥

Jo, ten vagón byl na ČD vážně neskutečně čistej...

24. march 2013 at 9:44 | Panda aneb M_Y |  Blábolení

Rozhodně musím říct, že žiju spokojenej život.

Nemám žádný podstatný problémy, nemoce, nic mě prakticky neohrožuje a mám se opravdu dobře. Jo, mám. Občas mám pocit, že mám moc práce, že nestíhám, štvou mě lidi, štve mě hodně moc lidí, ale pořád to na úrovni mý karmy je podle Fulghuma jen nepohodlí, nikoliv problém. Občas mám lepší náladu, občas horší, ale to má snad kromě osvícených mnichů každej.
I tak sem si vědoma toho, jak moc hůř - i jak moc líp - se mají ostatní lidi. A to sem pořád spíš ten kapitolský typ. Mám na to, abych si koupila na co mám chuť, abych si barvila vlasy na různý šílený barvy, v rodině není problém jednou nebo dvakrát za rok vyrazit na dovolenou do Chorvatska, Turecka, Egypta. Uděláme si radost, když na to peníze jsou. Nejsem sirotek v chudinských čtvrtích Ria, ani hladové africké dítko, ani jsem se nenarodila v malé špinavé čínské vesničce, v Severní Koreji,... nebo v rodině násilníků, zlodějů, lidí prznících život svým dětem. Dalo by se popsat spousta papírů o tom, jaký stav je beznadějný, z jakého se dá (i když třeba s následky) vylízat, a jaký stav je vlastně v pořádku, jenom si to zrovna třeba rozmazlený hajzlík vůbec neuvědomuje. A ti, co se mají líp, zase potom zapomínají jaké to bylo mít se normálně.
Jak vám potvrdí spousta lidí, na život milionáře se lehko zvyká a těžko se hov vzdává. Vytvoření nového vysokého standartu je vždycky poněkud nebezpečná situace. Koneckonců, ono se to tak trochu vyžaduje. Ať už máte náturu jakoukoliv a přijdete k velkým penězům, tak: tu budou lidé, kteří vám budou závidět a škodit; lidé, kteří se na vás budou chtít přiživit; lidé z vaší kategorie, které vás budou posuzovat, které hodinky za půl milionu nosíte na ruce a nakonec - lidé, kteří vás mají rádi, přejí vám jen to nejlepší, jsou vaši opravdu dobří přátelé nebo třeba rodina.
Tohle zrovna mohu posuzovat jen z jedné strany. Mám v blízké rodině lidi, kteří jsou opravdu velmi bohatí, a třeba já bych díky tomu mohla mít spoustu zážitků, které by ostatní děti v té naší společenské vrstvě mít třeba nemohli. Cestování po celém světě. Byt v Americe. Studia na prestižních světových školách... Jenže nic z toho já nemám, a vlastně jenom přihlížím tomu, jak občas lidé doukážou být k nám krutí tím, že si o nás myslí jací nejsme rentiéři, že určitě od nich peníze máme, a proč že jim taky něco nedáme; ať si z nich neděláme prdel.
Jenže pro ně bude naše tráva vždycky zelenější.
Já si nestěžuju. Můžu si stokrát říct, že být na jejich místě, bylo by mi trapně jak nás přehlížejí a s klidem a dobrotou dávají peníze všem těm spíše se přiživujícím "přátelům". Udělají pro ně první poslední. Jasně, ti přátelé se zase umějí vetřít a není jim trapné se na cokoli zeptat, požádat o prachy. Proč bysme to dělali my? Máme je rádi, je to rodina, o nic sme je nikdy neprosili a rádi je vidíme, když je možnost - jenže o ni na nás zapoměli. Je jim jedno, co s náma je, nevidí, že by nám občas aspoň mohli taky sami zavolat a pozvat nás na kafe, nevidí nic, co by pro nás mohli udělat a přitom by je to nic ani nestálo.
Už si žijou vlastní život. Vlastní život s vysokými standarty.

Ať už se o karmě řiká cokoli, znám pár lidí, kteří by si podle mě zasloužili spíš nakopat, a přesto tyhle výhody mají. Nemusejí hnout ani prstem a mají všechno, co chtějí, nebo možnosti, které jiní nemají, a ani za to nejsou vděční. Neuvdědomujou si, jak skvěle se maj. Naopak, je to prostě tak normální, jako pro mě vařit si ráno čaj. A když by to neměli, urazí se. Spravedlnost? Vytrpěli si toho v minulém životě tolik, že teď mají cenu útěchy? Na druhou stranu, když o tohle mecenášství přijdou, neumějí žít v nižším kruhu, mají deprese, prostě jde podle nich všechno do kytek.
Nedávno byl ve zprávách příběh, kdy chlápek vyhrál obrovskou sumu peněz ve sportce, a během dvou let to prohýřil a ještě je teď po uši v dluzích. Víte proč? Vložil peníze do špatných investic, prodělal, a když pak sáhl na zbylé miliony, které měl jako rezervu, už neuměl žít skromně. Zvykl si utrácen v měřítku milionáře, a i když už měl jen zlomek svého bývalého jmění, nepřizpůsobil se zpátky. Hlupák.
Kdybych vyhrála sumu peněz, jo, budu šťastná. Koneckonců, naše doba je o penězích. Část výhry dám rodičům, část ještě dalším pár lidem, které mám ráda a kteří si to fakt zaslouží, a pak? Pojedu na dovolenou k moři. Postavím si pěknej dům podle svých představ. Zajdu si do nóbl japonské restaurace kdykoli budu mít chuť. Koupím si to tričko, co se mi fakt líbilo, za pár tisíc - ale stejně sprdnu prodejce, že i když je to raritní značka, tak si ty ceny i tak můžou strčit do zadku. Stejně, kdyby měli ceny o polovinu až tři čtvrtiny nižší, to oblečení si koupí mnohem víc lidí a ještě na tom vydělaj víc.
Být šťastný je naše volba, koneckonců. Když je vlak špinavej, pořád můžu vzít kýbl s vodou a hadr. Já si těď zalezu do vany s knížkou a budu šťastná jak blecha. Pak půjdu po svý práci, a když se mi podaří být dostatečně průbojná, a budu v tom, co umím, dobře placená, tak si na cestování i na ten dům časem našetřím. A to nemluvím o tom, co všechno může dokázat můj přítel. Mé štěstí pramení i z toho, že mám koho chytit za ruku, spolu se smát a zkoumat s ním svět.

Panda
 

1 person judged this article.

Comments

1 ann ann | Web | 24. march 2013 at 10:20 | React

Krasny :))

2 Bloody0 Bloody0 | 31. march 2013 at 17:45 | React

Už jsem ten článek četl před nějakou dobou, ale až teď se mi chtělo napsat nějaký komentář. Myslím, že máš ve většině pravdu. Já se třeba snažím počítat s tím, že lidi nejsou úplně hodní, a když pak na nějakého hodného narazím, jsem mile překvapen :D ;)

3 Rivean Rivean | Web | 8. april 2013 at 23:42 | React

a vždycky máš mě, kočičko, na to nezapomíej :D (hlavně na náš zítřejší sraz :D) btw, dítě moje, ty mi povídej o zakládání blogů a neříkání kamarádům :D Yaraki zlobit! Yaraki ničit! :D těším se na tě, zatím zdar :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement